Ruční odkorňování dřeva pro stavbu srubu

Nacházíme se v Beskydech a takto připravujeme a odkorňujeme dřevo pro naše stavby. Dnes se nám to trochu komplikuje počasím. Velký vliv na loupání má doba vytěžení – v tomto případě jde o zimní těžbu a ve dřevě se už stáhla míza. Proces odkorňování je náročnější – v létě se takový strom dá oloupat i ručně. Dnes musím pro odkornění používat dost síly, zatímco v létě lze kůru strhnout po kusech rukou. Jde tedy poznat, že těžba proběhla v zimě a kůra teď začíná i trochu přimrzat. Za pár dní už loupání ani nebude dávat smysl.

Při loupání si pomáháme nástrojem, který se nazývá odka a doladění, odstraněním lýka pěkně do hladka, se provádí pořízem. Takto ručně opracovaný povrch je ideální. Dá se to dělat i hoblíkem nebo frezérem na motorovou pilu, s kterým bychom to mohli dělat rychleji i při mrazivém počasí. Avšak zásadní je neporušit první vrstvu vláken dřeva a ručním odkorňováním k tomu dochází jen minimálně. Má to potom velký vliv na vlastnosti povrchu. Je možné také ponechat na povrchu trochu lýka a výsledný efekt je pak trochu divočejší a barevnější. To už pak záleží na konkrétní situaci a vkusu.

Na těžbu a vlastnosti dřeva má vliv roční období a fáze měsíce. Ale to bychom se bavili o stavu, který je těžko dosažitelný, alespoň tady v našich podmínkách v Beskydech. Jako malá firma jsme rádi, když vůbec seženeme v zimě vytěžené dřevo, které pochází z vyšších poloh. V tomto případě jde o dřevo z nadmořské výšky 600 až 700 m.

Určitě je možné dohledat informace, kdy je ideální naplánovat těžbu podle fází měsíce a dalších parametrů. Kulatina pak má v závislosti na době těžby jiné vlastnosti. Dostáváme se zde ale k dalším otázkám, zda například opravdu potřebujeme, aby stavba vydržela 500 let. Obzvlášť v dnešní době, kdy je morální živostnost stavby diskutabilní. My sami dokážeme v životě změnit stavbu natolik, že od výchozího stavu se hodně liší, naše děti a další generace poté mají také jinou představu o bydlení. A když se pak podíváme kolem – kolik staveb zůstalo v nějakém původním stavu?

Je tedy otázka nakolik řešit životnost stavby 500, 300, 100 let. Samozřejmě pokud by se někdo na tom rád podílel, je to určitě reálné. Zejména pak u soukromých lesů, a pokud člověk nespěchá a má čas, dá se i těžba naplánovat. A pokud k tomu i v dalších fázích takto přistupuje, odkorňuje ručně apod., je možné stavbu tímto způsobem realizovat k dosažení nějakého ideálu a dokonalosti.

No a teď musíme holt loupat :-)