Akumulační kamna na pečení a vaření – rozhovor s kamnářem Honzou Křivonožkou

Můžeme kombinovat těžká akumulační kamna s nějakým dalším využitím? Častý dotaz je, jestli se na nich dá například vařit. Na to se zeptám Honzy Křivonožky, který je profesionální kamnář s bohatou zkušeností, takže věřím, že nám přiblíží, co vůbec lze a nelze. Takže Honzo, mohl by ses podělit o zkušenosti?

Díky moc za tohle téma, i já doma mám kamna a používáme je k vaření a přípravě potravin, ale není to jednoduché a má to nějaká svá omezení. Já to zkusím nějak shrnout. Primárně jsou těžká akumulační kamna určena k vytápění a vaření je něco zcela nepodstatného, co tam původně vůbec nehrálo roli, nějaké trouby, plotny, ohřev vody. Dnes se snažíme dělat různé kombinace a experimenty a máme toho za sebou už poměrně dost. Můžu říct z praxe, že asi 70 % kamen, která děláme, obsahují ohřívací troubu. To je velká nerezová trouba, ve které lze péct, ohřívat, sušit. Je to velmi praktická věc a není nijak drahá – je to asi 10 až 15 tisíc navíc, takže v ceně kamen to nehraje velkou roli. Tohle vůbec není problematická věc, i když někdy to nejde, protože třeba ta kamna jsou moc malá a trouba se tam nevejde. Tohle je úplně triviální a jednoduché, stejně jako různé niky a výklenky, kde si lidé mohou třeba ohřát hrnek s kávou, to je taky docela jednoduché a kamnář to může vždycky nějak vymyslet a zapojit. Ale to není vaření. Ještě chci říct, že v takových kamnech se topí většinou jednou za den, zatopí se, naloží dřevem a už nepřikládá, nechceme se o ně starat. Tomu odpovídá režim trouby, říká se jí ohřívací. Nefunguje to tak, že tam chci upéct buchtu a za 10 minut v ní je 200 stupňů. Trouba se nahřeje asi na 150 stupňů a potom postupně několik hodin nebo až 24 hodin v ní teplota klesá třeba na 60 stupňů. Je to skvělé na pečení masa nebo na vývary nebo na obilné kaše, kdy potřebujeme hodně dlouho relativně nízkou teplotu. Jsou ale lidé, kteří to s vařením myslí vážně, chtějí plotnu a opravdu vařit, takže řešíme, jak to udělat. Řešení, které je nejjednodušší a nejlevnější, je postavit k těm kamnům malý samostatný sporák. Má samostatné topeniště, samostatnou troubu, často je napojený do stejného komína, takže s kamny je propojen velmi úzce, ale je to samostatné ohniště. 

Takže na první pohled i když vidíme kamna a je tam plotna a dvířka a tak, tak reálně to jsou dvě topeniště. 

Ano. Je to i v tomhle domě, za námi je malý stolový sporák, nahoře je plotna a pod ní dvířka a topeniště. To je ten nejjednodušší a nejlevnější sporák. Není to u hmoty kamen, je to trošku jinde. Tak je vidět, že je to samostatné topeniště, které ale může být napojeno ke kamnům esteticky, ale ne funkčně. 

I když je tam jen jeden komín, můžu topit v obou najednou?

Ano. Máme s tím dlouholeté zkušenosti. Někteří kominíci k tomu ale mají kritické poznámky, protože to není legislativně úplně jasné, jestli to lze nebo ne, je to bohužel trochu tenký led. Pokud ta kamna nemají teplovodní výměník, tak lidé dostávají revize snadno, i když tam jsou ta kamna na vaření a pak ta těžká akumulační kamna. Musíme to zmínit, není to standardní. Pokud ta kamna nejsou kvalitní, třeba nemají kvalitní těsná dvířka, tak to může být omezující, může se ztrácet tah, riziko začouzení a tak dál, takže kominíci mají pravdu v tom, že je potřeba to řešit individuálně. Kontaktujte komínového revizního technika a zkonzultujte to s ním, my to pak uděláme na míru, jak on řekne. 

Nehrozí potom přetápění? Nové stavby jsou hodně zateplené a já tam mám akumulační kamna, které úplně nemůžu regulovat.

Sporák je v tomto problematický, má obrovskou ocelovou plotnu a ta když se nahřeje, tak dává obrovský výkon. Kamna, i když jsou větší a dává se tam při tom jednom zatopení hodně dřeva, tak mají malý průměrný výkon. Máme kamna i v pasivních domech, kde vytápí třeba jen 1 kW výkon. Sporák si neumí schovat to teplo a dávkovat ho pomaličku, ten to uvolní najednou. Máme případy, kdy lidé chtějí do maličké uzavřené kuchyně takový sporák a já jim to velmi intenzivně rozmlouvám, že to není reálné, že to neuvětrají. Z takových sporáků za 60 tisíc se pak stává odkládací skříňka a v praxi se nepoužívá, což je škoda. Tohle by měl umět každý kamnář svým klientům vysvětlit, jaká jsou rizika použití, ale v některých případech to lidé ocení, že mají ten sporák, například v přechodném období jara nebo podzimu, nechce se jim zatápět ve velkých kamnech, tak topí jen vařením. Někdy to také chtějí mít jen do rezervy, kdyby přišly nějaké blackouty, tak aby měli zdroj. Ještě zmíním, že existuje takový kočkopes, kdy vede z kamen přes klapku ovládaný tah do jakési plotny, do bočního prostoru, kde je ten sporák integrovaný do kamen, bez ohniště. Jde to, ale je to hodně pracné a složité, není to tak funkční, flexibilní na vaření a stojí to skoro stejně jako samostatný sporák, takže to děláme jen výjimečně. Třeba když nám lidé řeknou, my to s tím vařením tak vážně nemyslíme, jen si chceme trochu ohřívat vodu. Pak to dává smysl, zabere to méně místa, je to levnější, ale ne o moc. Většinou to ale smysl nedává.

A co třeba pec na pizzu nebo nějaké jiné speciální věci?

Je to slučitelné, já to ale moc nedělám, protože takové ohniště, které je tady za mnou, už v podstatě je pizza pec. Hoří tady oheň jednou za den a když dohoří, tak když počkáme třeba 2 hodiny, než se zmírní teplota, je tam tak 300-400 stupňů, tak tam můžu dát péct třeba pizzu. Ono je to dost podobné, to ohniště má 500 kg, je to šamot a funguje to úplně stejně jako pizza pec, akorát ta je designovaná jako široká, klenutá a vejde se tam víc produktů. Pro naše domácí pečení třeba kváskového chleba nebo závinů je mnohem lepší to dělat přímo tady. Takže nemám motivaci stavět nějakou speciální pec. Má to samozřejmě svoje omezení, není to profesionální pec. Dáváte to třeba do uhlíků, takže se to jídlo od nich může znečistit, je potřeba použít formy nebo plechy apod. Někdo má ale větší nároky, taky profesionálové si s tím nevystačí. Dneska je trend, že dáváme větší dvířka, takže díky tomu se tam lépe vkládá i ten chleba. Taky topím jednou za den a většina lidí nechce topit kvůli chlebu, takže si musí načasovat svoje domácí rituály pečení tak, aby to odpovídalo těm kamnům, což někdy jde a někdy ne. 

Určitě se ale pizza pec dá zapojit do hmoty těch kamen podobně, jako jsme mluvili o sporáku. Tady může být třeba nad tímhle ohništěm separátní ohniště odtažené do stejného komína, kde bude pizza pec. Tam naložím dřevo, nechám to nahřát, vymetu a dám tam pizzu. Lze to udělat, ale je dobré na to myslet dopředu. Když pak po nás lidé chtějí třeba po 2 letech, ať odřežeme část kamen a dáme tam pizza pec, tak už to většinou nejde, třeba se tam nevejde, napojení na komín není možné apod. 

Často když chodíme kolem kamen, vidíme tam různá dvířka a výklenky, tak bylo dobré to osvětlit – a za to děkujeme!